14. červen - Světový den dárcovství krve. Už 30 let jezdí za dárci. Co víte o krvi? Zkuste kvíz

14. 6. 2021

SVĚTOVÝ DEN DÁRCOVSTVÍ KRVE | PREVENCE

Datum 14. června je od roku 2004 vyhlášen z iniciativy Světové zdravotní organizace (WHO) a Mezinárodní federace Červeného kříže za Světový den dárců krve. Jeho cílem je poděkovat všem dobrovolníkům, kteří se nezištně rozhodli darovat část sebe sama pro léčbu nebo záchranu druhého člověka. A má být také pobídkou všem ostatním, aby pokud jim to zdravotní stav dovolí, zvážili stát se pravidelnými nebo alespoň příležitostnými dárci krve. Dnešní Světový den dárcovství krve si připomínají i nemocnice Plzeňského kraje.

V České republice je v nemocničních transfúzních zařízeních registrováno téměř 260 tisíc pravidelných dárců krve a ročně přibude asi 30 tisíc nových dárců. Celkový počet dárců krve by měl dle doporučení odborníků činit alespoň 300.000 a počet prvodárců by měl činit cca 35 tisíc ročně, aby se pokryl přirozený úbytek dárců daný například věkem a posílil se celkový počet dárců. Stávající počet dárců je ještě dostatečný pro pokrytí potřeb pacientů, ale chybí rezervy pro případ mimořádného výdeje. 

V nemocnicích Plzeňského kraje mají vlastní odběrová centra Klatovská a Rokycanská nemocnice. Přes nepříznivou epidemiologickou situaci zaznamenalo pracoviště transfuzních služeb Klatovské nemocnice v uplynulém roce mimořádný zájem o dárcovství. Za celý rok provedlo 5235 odběrů krve, což je o 366 odběrů více než v roce 2019. Odběry plazmy zůstaly přibližně na stejné úrovni. Bylo jich 2504. Letos chodí dárců méně a nemocnice častěji pobízí dárce k akutnímu darování vybraných krevních skupin.

Odběrová sestra: Ráda se potkávám s lidmi, kteří pomáhají zachraňovat životy

Už od 90. let jezdí zdravotní sestra Dana Ulrichová na odběry krve napříč Plzeňským krajem. „Nastoupila jsem na transfúzní oddělení do Klatovské nemocnice hned po mateřské dovolené v roce 1989. Na výjezdy jezdím od samého začátku, takže si velmi dobře vzpomínám, jak tehdejší pan primář Časta zajistil autobus, který byl speciálně upravený pro krevní odběry. Tehdy jsme dokonce vyjeli na exkurzi do Německa, abychom se podívali, jak tam odběry mimo nemocnici dělají,“ vzpomíná sestřička. Autobus byl v provozu od jara do podzimu, vytápěl se přímotopy, aby bylo dárcům příjemně. V zimě odběrový tým jezdil autem a odběry prováděl ve školách nebo zdravotnických střediscích.

Hlavním důvodem, proč se s výjezdovými odběry vůbec začalo, bylo vyjít vstříc dárcům, kteří tak mohli darovat krev přímo v místě svého bydliště a nemuseli nikam dojíždět. „Tradici jsme udrželi a dárci si na to zvykli. Dnes jezdíme do Horažďovic, Sušice, Nalžovských Hor, Domažlic, Klenčí, Horšovského Týna, Bělé nad Radbuzou a do Staňkova,“ vyjmenovává Dana Ulrichová jednotlivá města, kam několikrát měsíčně jezdí.

Jezdit se nepřestalo ani v době pandemie koronaviru. Z počátku lidí chodilo málo, nakonec se ale počet dárců zvýšil. „Nyní odebíráme kolem 40 pravidelných dárců ve větších městech a 20 až 30 v těch menších,“ říká Dana Ulrichová.

A jak takový výjezdní odběrových tým pracuje? V týmu je vždy řidič, jeden lékař, a tři sestry, z toho dvě provádí odběry a jedna předodběrové vyšetření. „Na výjezdy jezdíme vždy v úterý a vyrážíme kolem půl jedné odpoledne. Vozíme s sebou lehátka, stolky, odběrové váhy a další potřebné vybavení. Někdy je náročné vše vynosit, protože často jsou odběrové místnosti ve vyšších patrech,“ říká sestra. Pak následují samotné odběry. Krev je přitom potřeba uchovávat při teplotě kolem 20 stupňů. Při zpáteční cestě přepravní box dokonce napojen na autobaterii, aby teplota krve neklesla nebo nestoupla a tak se neznehodnotila.

Po návratu do nemocnice ale práce odběrového týmu nekončí. „Krev stočíme v centrifuze a na speciálním lisu oddělíme krvinky a plazmu. Do počítače také musíme zadat všechny potřebné údaje. Plazma se poté zamrazí a krev musí být umístěna do lednice. Až pak je práce hotová,“ dodává sestra, která sama kvůli velmi nízkému tlaku krev darovat nemůže. A jak s odstupem vnímá svoji práci? „Ráda se potkávám s lidmi. Za ty roky už většinu pravidelných dárců znám, a tak je vždycky ráda vidím, většina z nich je moc fajn. Mám také radost, když přijde nějaký mladý prvodárce a stane se z něj dárce pravidelný,“ říká na závěr Dana Ulrichová.

Víte co v sobě nosíte za dar? Zkuste krevní kvíz!

1. Kolik procent lidí potřebuje alespoň jednou za život transfuzi krve?

       a) cca 25 procent – každý čtvrtý člověk
       b) cca 10 procent – každý desátý člověk
       c) ca 5 procent – každý dvacátý člověk

2. V jakém věku může zdravý člověk chodit darovat krev?

       a) od 10 do 35 let
       b) od 18 do 65 let
       c) od 18 až klidně do 100 let

3.  Jak dlouho trvá přibližně jeden odběr krve?

  1. 60 až 90 minut
  2. 45 až 60 minut
  3. 8 až 15 minut

4. Kolik procent lidské hmotnosti činí krev?

       a) 8 %
       b) 1 %
       c) 81 %

5. Kolik krve přečerpá v průměru za život lidské srdce?

       a) 1 milion litrů
       b) 238 milionů litrů
       c) 1 miliardu litrů

6. Kolik krve se z těla odebere při jednom odběru?

        a) cca 50 mililitrů
        b) 
cca 450 mililitrů
        c) cca 1050 mililitrů

7. Jakou krevní skupinu mají obyvatelé ČR nejčastěji?

        a) AB-
        b) 0+
        c) A+

8. K čemu v těle slouží červené krvinky a kolik jich je v krvi?

        a) přenášejí kyslík
        b) pomáhají srážení krve
        c) nemají žádnou významnější funkci

9. Za jak dlouho projde krevním oběhem jedna červená krvinka?

        a) cca 30 vteřin
        b) cca 3 minuty
        c) cca 30 minut

10. Jak dlouhou řadu by vytvořily krvinky z těla jednoho dospělého člověka, kdyby se jedna za druhou poskládaly za sebe?

        a) 1000 metrů
        b) 100 tisíc kilometrů
        c) 100 milionů kilometrů

 

Zpět

Zápatí - další informace

esf eu MMR

©2024 Skupina Nemocnice PK
Created by Beneš & Michl.