1260 – Založení královského města Klatovy Přemyslem Otakarem II.
1289 – Rok po velkém požáru města byl bohatým kupcem Konrádem z Pomuka v Klatovech založen „Křížovnický špitál sv. Ducha“ dle řádu Křížovníků, které Konrád přizval ke správě (foto zakládací listina). Špitál stál v tehdejší Říšské ulici (v místech dnešního sídla Policie ČR v Plzeňské ul.) vně starého města u Říšské brány, které se ale později říkalo Špitálská, podobně jako i celému jihozápadnímu předměstí. Jednalo se spíš než o špitál o chudobinec, kam směřovali nevyléčitelně nemocní nebo lidé vázáni na lůžko z důvodu ztráty končetin. Špitál měl zpravidla 10 až 20 chovanců. Ze správy Křižovníků byl špitál odňat za husitských válek. Od té doby jej spravovalo město. V důsledku požárů i povodní ho několikrát přestavovalo. O náklady na provoz špitálu se dělily např. pivovar a hospodářský dvůr stojící v sousedství, lázně v centru města, mlýn v Tajanově a městské polnosti. Původně zřejmě dřevěný špitál chátral a opakovaně byl přestavován, až v roce 1728 byl postaven společně s kaplí sv. Rocha kamenný (viz foto z 19. st.) ). Působil později pod označením špitál nebo chorobinec sv. Rocha až do 20. let minulého století.
přibližně 1380 – Rovněž na Špitálském předměstí vznikl „Špitál malomocných“ lidově zvaný chaloupka malomocných (viz , který se později proměnil na špitál pro veškeré nakažlivé nemoci. Těmi trpěli hlavně chudí lidé, proto se změnil i lidový název na „Chaloupku nuzných“. Název měnila i ulice. Z ulice Malomocných se stala V Nuzných též zvaná Chudá. Vedla zhruba v místech dnešního viaduktu přes Domažlickou ulici k ulici U plynárny. Špitál byl financován z darů měšťanů i lidí z okolí. Zanikl nejspíše při některém z požárů v 16. nebo v 17. století. Budova byla opravena.
2. polovina 16. století – Štědrá obyvatelka města Kateřina Mižoltovská vykoupila z pozůstalosti své předčasně zesnulé dcery Kateřiny Mlečkové-Mižoltovské dům pro výchovu zbožných žen v tehdejší Dlouhé ulici. Ze svého jej nechala upravit na špitál, který později nabídla městu. Radní jej s radostí přijali jako nový městský špitál a pojmenovali „Mižoltovským špitálem“. Byl financován též z darů občanů a sloužil výhradně nemocným a chudým ženám. Stál zhruba v místě domu 130 v dnešní Krameriově ulici. Zanikl při požáru v roce 1689. Obnoven nebyl.
1725 – Mižoltský špitál nahradil až po několika desítkách let tzv. malý městský špitál známý jako „Chaloupka“ (viz foto). Byl zřízen z nadace Anny Terezie Fuchsové z Walburku a z příspěvku plukovníka Augustina Deflina. Po něm byla pojmenována i okolní ulice Deflinova, dnešní Jiráskova.
18./19. století – V době napoleonských válek byl do Klatov přesunut dočasně hlavní špitál armády arcivévody Karla. Sídlil zřejmě v posádkových kasárnách ve zrušené jezuitské koleji.
1842 – Vojenská správa zřídila při stálé vojenské posádce v Klatovech „Vojenskou nemocnici“. Nemocnice byla zřízena v budově zapůjčené městem na Husově náměstí, kde je dnes Střední zdravotnická škola. Působila zde ale pouze do roku 1867, kdy byl z personálu nemocnice ustanoven polní lazaret, který následoval bojové útvary během prusko-rakouské války.
1859 – První skutečná nemocnice po všech dosavadních vesměs chudobincích byla zřízena až v druhé polovině 19. století a to v místech tehdejší rozlehlé zahrady mezi farním kostelem a Klášterskou ulicí (dnes Plánickou - viz náčrtek) resp. v Dalkovském domě (čp. 6 v dnešní Pavlikově ulici). „Městská nemocnice“ měla 45 lůžek a sloužila nejširší veřejnosti. Brzy po zřízení ale přestala vyhovovat, kapacitně i zastaralým vybavením a členěním. Poprvé se tedy v roce 1894 vynořila myšlenka na výstavbu zcela nové veřejné oblastní nemocnice.
1908 – Okresní zastupitelstvo se usneslo, že nechá vystavit za přispění města novou všeobecnou veřejnou okresní nemocnici podél silnice na Prahu. Brzy se začal připravovat projekt a v roce 1911 se začalo stavět.
